Senátní volby 2020 – Stanislav Kaláb

Naším cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?

Ochranu a udržení svobod chránících občana před zvůlí státu považuji, a to zvlášť v dnešní době, za naprosto zásadní. Nejedná se jen o omezování těchto svobod od konkrétního státu, ale i od Evropské unie, jíž je Česká republika 16 let členem. Ochranu těchto svobod a možnost svobody volby osobně nadřazuji i nad majetkový prospěch za cenu slepého poklonkování různým nařizovacím mechanizmům státních institucí. Doba, kterou teď prožíváme, je toho důkazem. EU se díky své neschopnosti operativně řešit současnou situaci vzniklou nečekanou pandemií viru v tento čas zcela vytratila se svými nařizovacími mechanizmy, o to více se zvýšila aktivita českého státu, respektive jeho vlády. Současná vláda zcela potlačuje občanský přístup k řešení životních situací.      Nikterak nepodceňuji kroky vlády ve snaze ochránit zdraví svých občanů, ale nikoliv za cenu upevňování své moci často nelogickými a vzájemně si odporujícími nařízeními, které se mnohdy den ze dne mění a občané jsou dezorientováni více, než kdyby bylo rozhodování ponecháno na nich, samozřejmě s akceptováním základních právních norem.

V poslední době se neustále zvyšuje počet regulací přicházejích ať již z úrovně ČR tak i z úrovně EU. Jednou z nich je i snaha o omezení/zákaz olova ve střelách, který spolu se „směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017“ dále komplikuje právo občana na legální držení zbraně.

Obě zmiňované otázky jsou snahou nadnárodní instituce, jakou je EU, omezit svobody občanů svých členských států ve dvou, zdánlivě nesouvisejících oblastech. Naprosto absurdně působí směrnice EP a ER, která omezuje občanům držení zbraně. Tato směrnice vycházela ze zcestné úvahy, že méně legálně držených zbraní mezi občany zmenší, či zastaví počet teroristických útoků v členských státech EU, přičemž veškeré takové útoky, kde se střílelo, či vybuchovaly bomby, byly provedeny nelegálně drženými zbraněmi či výbušninami. V tomto případě kroky naší národní vlády chránily své občany a odmítly bizardní směrnici EU, která se snažila v té době zvýšit svůj vliv na občany členských států. V době, kdy evropský kontinent je zmítán vlnami imigrantů působí tento krok kontraproduktivně. Jsou státy, či unie, kde by jen zmínka o omezení práva držet zbraň občany otřásla základy demokracie. Nemám pocit, že by např. v USA, které mají na tomto principu založeny základy svého fungování, bylo zneužíváno k vyřizování účtů či k extrémnímu terorizmu; to je na tom Evropa hůř.

Obdobně působí snaha evropských orgánů o zavedení různých klimatických paktů, přičemž přesto, že jisté změny v klimatu pozorujeme, v časové řadě posledních 10 tisíc let se pohybujeme spíše pod teplotním průměrem. Otázka prosazení těchto paktů bývá nezřídka otázkou byznysu, přičemž na národní ekonomiky mají jednoznačně negativní vliv. Na druhé straně nemám nic proti obnovení, či výstavbě malých vodních elektráren v rozsahu a modernizované podobě tak, jak to zavedli naši předkové před desítkami let.

V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal, a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit.

Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí, úpravu právního řádu o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?

O otázce tzv. „přiměřené obrany“ se diskutuje v samostatné ČR delší dobu a částečně jsem svůj postoj sdělil v bodu 2.). Občan musí mít právo chránit v případě ohrožení svůj život, životy svých blízkých, svůj majetek a je nepřijatelné, aby byl napadený občan nepřipraven na eventuální ozbrojený útok naopak připraveného pachatele. Jsou dokonce známy soudní případy, kdy občan, který bránil svůj život legálně drženou zbraní a útočícího agresora paralyzoval, byl po letech se vlekoucím soudním procesu potrestán. K těmto případům nesmí dojít a musíme být připraveni na měnící se situaci v Evropě a této situaci legislativu přizpůsobit.

Co dalšího byste ráda/rád o svém programu a cílech členům a příznivcům naší Asociace sdělil/a?