Naším cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Bezesporu vnímám jako politik kladně potřebu ochrany občanů před případnou zvůlí státu. Na druhou stranu jako příslušník bezpečnostních sborů (hasiči), vnímám, že tato otázka není tak jednoduchá, jak se na první pohled jeví. Ne všichni občané mají přesné povědomí, co přesně jim které nařízení ukládá, a zároveň si nemusí být vědomi případných následků neuposlechnutí. Bohužel to znám z vlastní praxe. Zároveň tomu značně přispívá „džungle“ v našem právním řádu, v němž se běžný občan skoro nevyzná a problém mají i studovaní právníci. Je to jedna z věcí, pro které jsem přijal kandidaturu do Senátu. Úpravy a opravy špatných zákonů, zjednodušení právního řádu, to považuji za hlavní úkol Senátu. A s ohledem na profesi především tzv. krizových zákonů. Zároveň požaduji větší možnosti uplatňování připomínek odborníků.
V poslední době se neustále zvyšuje počet regulací přicházejích ať již z úrovně ČR tak i z úrovně EU. Jednou z nich je i snaha o omezení/zákaz olova ve střelách, který spolu se „směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017“ dále komplikuje právo občana na legální držení zbraně.
Tento plánovaný zákaz je jen jedním z příkladů trendu v EU rozhodovat o většině záležitostí z „centra“ a umenšovat tak vliv občanů našeho státu a jimi demokraticky volených poslanců a senátorů na legislativu platnou v ČR, obecně pod heslem „více EU“ a znamenající větší integraci. Dalším, obecnějším příkladem je „New Green Deal“, který může mít v současné podobě devastující účinky na ekonomiku a životní úroveň občanů. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Nejsem odborníkem na střelivo, ale jako vystudovaný vysokoškolák technik chápu, že takové omezení složení střeliva určitě nepřispívá danému problému. Obecně se mi současný stav a EU a snaha jejich orgánů neustále zasahovat do vnitřních věcí jednotlivých států se mi velmi zajídá. I toto znám z praxe. Byl jsem v rámci zaměstnání nucen být při převodu a aplikaci spousty skutečně nesmyslných nařízení Komise EU z oblasti požární prevence. A nebyl možný odpor, jen bezpodmínečné převzetí a začlenění do našeho práva. Dle mého názoru by měly být přebírány pouze věci zásadní a pouze na základě většinového souhlasu – např. formou referenda. Obecně si myslím, že EU by se měla vrátit k původní podobě a smyslu a ne pokoušet se stát „politickou unií“.
V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal, a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit.
Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí, úpravu právního řádu o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Současný stav, kdy útočník má více práv, než oběť, je tristní. Souhlasím s tím, že oběť útoku by měla mít možnost útok odvrátit všemi možnými prostředky. Samozřejmě kladu důraz na ono „odvrátit“, nikoliv okamžitou fyzickou likvidaci útočníka. A pro tento účel by měl probíhat i případný střelecký či podobný výcvik. Zákon by měl jasně stanovit, že veškerá rizika nese útočník a že všechny náklady, vzniklé jeho útokem, půjdou na jeho vrub. Bez ohledu na to, jak situace dopadne. Zároveň by měl být zbaven práva na ochranu osobnosti, obyvatelé mají mít právo vědět, kdo je potenciálně ohrožuje.
Co dalšího byste ráda/rád o svém programu a cílech členům a příznivcům naší Asociace sdělil/a?
Jak už jsem zmíníl, mým cílem je především zjednodušení a zpřesnění našeho právního systému. V tom vidím hlavní úlohu Senátu jako tzv. pojistky demokracie. Pokud toto nezačne činit, budu stát na straně těch, kteří doporučují Senát zrušit jako nadbytečný. Především bych se chtěl soustředit na oblasti, ve kterých mám praxi, tj. krizové zákony a dále oblast dopravy, jsem vystudovaný dopravní inženýr a léta jsem v této oblasti působil. Zároveň jako dlouholetý komunální politik a bývalý starosta chci rovněž řešit problematiku samosprávy, především její vztah ke státu. Stát „navalil“ v posledních letech na samosprávu hromadu povinností (kterých se sám zbavil), aniž by samosprávě vytvořil vhodné podmínky, finanční i legislativní.