Naším cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
V ideálním světě by se občan neměl žádné zvůle ze strany států a úřadů obávat. Bohužel však v ideálním světě nežijeme a i v demokratickém systému může jedno špatné rozhodnutí úředníka způsobit pro občana nedozírné následky. Proto považují ochranu a udržení negativních práv a svobod za důležitý aspekt, o kterém se ještě stále málo hovoří. V tomto směru tedy já osobně aktivity NAOOSP vítám a podporují.
V poslední době se neustále zvyšuje počet regulací přicházejích ať již z úrovně ČR tak i z úrovně EU. Jednou z nich je i snaha o omezení/zákaz olova ve střelách, který spolu se „směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017“ dále komplikuje právo občana na legální držení zbraně.
Tento plánovaný zákaz je jen jedním z příkladů trendu v EU rozhodovat o většině záležitostí z „centra“ a umenšovat tak vliv občanů našeho státu a jimi demokraticky volených poslanců a senátorů na legislativu platnou v ČR, obecně pod heslem „více EU“ a znamenající větší integraci. Dalším, obecnějším příkladem je „New Green Deal“, který může mít v současné podobě devastující účinky na ekonomiku a životní úroveň občanů. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?Regulace, zákazy, nařízení a různé omezování obecně vnímám negativně. Lhostejno, jestli se týkají olova ve střelách, střelných zbraní či čehokoli jiného. Co se týká Evropské unie, jsem si velmi dobře vědom, že většina našich poslanců téměř automaticky přejímají vše, co bylo vymyšleno a vytvořeno v Bruselu. Až příliš často naprosto nekriticky a pouze s cílem splnit jakousi pochybnou „povinnost“ v rámci souznění s „evropskými hodnotami“. Green Deal je kapitolou sama pro sebe. Údajný boj za klima není ve skutečnosti ničím jiným než ideologickým nástrojem k prosazení cílů, o jejichž škodlivosti nemám pochyby. Jak je ostatně uvedeno v samotné otázce, prosazení tohoto nesmyslu se negativně promítne na ekonomice celé EU i jednotlivých členských států.
V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal, a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit.
Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí, úpravu právního řádu o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
„Můj dům, můj hrad“ je heslo, které dává smysl. Není pochyb o tom, že každý občan má právo se bránit proti násilnému vniknutí na svou nemovitost. Právo bránit svůj majetek považuji dokonce za jedno z nejzákladnějších právě jedince žijícího ve svobodné demokratické společnosti. Debaty o přiměřenosti jsou skutečně složité a některé rozhodnutí soudů mohou bohužel budit dojem, že napadený i útočník jsou fakticky na stejné „startovní čáře“. Je třeba vše směřovat k tomu, aby se majitelé domů a bytů nemuseli obávat bránit. A stejně tak je nutné docílit toho, aby bylo rozhodování soudů transparentní a nedocházelo k matoucím rozsudkům.
Co dalšího byste ráda/rád o svém programu a cílech členům a příznivcům naší Asociace sdělil/a?
Jsem přesvědčen, že současný Senát se chová příliš aktivistický. Místo realizace konkrétních politických kroků, které by prospěly celé naší zemi a usnadnily život jejím občanům, se senátoři soustředí hlavně na prázdná aktivistická gesta a proklamace. Na to, kolik daňové poplatníky každoročně tato instituce stojí, je to zoufale málo. Mezi má hlavní témata patří z pozice mé profese témata ekonomická, ale jako svobodný člověk pozoruji se znepokojením také neustále ukrajování našich svobod a nastupující cenzuru. A to zdaleka nejenom na sociálních sítích. Ideologie politické korektnosti, multikulturalismu či genderismu, které se tak rozmáhají v souvislosti s kampaněmi typu MeToo či Black Lives Matter, nás vracejí do totalitních časů. Kdo jiný by měl na tyto hrozby upozorňovat než právě senátor?