Senátní volby 2020 – Lubomír Pána

Naším cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?

Především zastávám názor, že svoboda nemůže být bez spravedlnosti a právo občanů musí jít ruku v ruce s jejich odpovědností. Mnoho lidí si dnes uzurpuje svobodu jen sami pro sebe. Myslí tím jen tu svoji svobodu bez ohledu na ostatní spoluobčany a bez ohledu na limity demokracie, která má svá pravidla a hranice. Uvnitř těchto hranic musí existovat spravedlnost pro všechny v přístupu ke svobodě. Obdobné je to s právem občanů. Sobeckost a přehnaný individualismus v naší společnosti často vede k tomu, že někteří lidé si osobují pouze svá práva bez toho, aby také realizovali z toho vyplývající povinnosti ke svému okolí a ke společnosti jako celku.

To se samozřejmě netýká jen občanů, ale také státu, jako instituce, která by tyto principy měla garantovat.

Trochu nerozumím tomu, co přesně míníte tím: „udržení především negativních práv a svobod“. Myslím, že ani právo a svoboda nemohou být ani negativní, ani pozitivní. Právo a svoboda buď jsou, nebo nejsou.

V poslední době se neustále zvyšuje počet regulací přicházejích ať již z úrovně ČR tak i z úrovně EU. Jednou z nich je i snaha o omezení/zákaz olova ve střelách, který spolu se „směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017“ dále komplikuje právo občana na legální držení zbraně.

Otázka je značně široká, ale pokusím se být stručný. Především, od přijetí Lisabonské smlouvy se zásadním způsobem změnilo i poslání EU. Je to již úplně jiná EU, než do které jsme vstupovali. Stávající EU si osobuje právo zasahovat do vnitřních záležitostí členských států. Děje se to pod takzvanou „sdílenou suverenitou“. Tuto sdílenou suverenitu EU neustále rozšiřuje ve svůj prospěch. To znamená, že členské státy se postupně, ale jistě stávají nesamostatnými, bez suverenity v rozhodování o svých národních zájmech.

EU přijímá různé, takzvaně nezávazné dokumenty (Marakéšská deklarace, Istambulská smlouva, usnesení O významu evropské paměti pro budoucnost Evropy, atd.), které poté postupně mění v závazné dokumenty. To samé se týká vámi zmiňované směrnice o omezování držení zbraní a používání střeliva.

Migrační krize, ale také pandemie COVID-19 ukázala na neschopnost, případně na nechuť realizovat své povinnosti k ochraně vnějších hranic EU a k ochraně občanů členských států.

Jsem toho názoru, že situace v EU již došla tak daleko, že jakákoliv snaha o reformu EU již není možná. Proto zastávám názor, že ČR musí z EU vystoupit.

V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal, a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit.

Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí, úpravu právního řádu o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?

Já jsem již částečně na tuto otázku odpověděl hned v bodě 1). To, co vyžaduje stát po občanovi, musí plnit především sám ve vztahu k občanovi. Je zde opět vztah svobody a spravedlnosti státu vůči občanovi a vztah práva a odpovědnosti vůči občanovi. Jsme každodenně svědky toho, že zde existuje určitá disproporce. Stát své povinnosti vůči občanům v tomto smyslu plní liknavě, nedůsledně a řekl bych, že v řadě případů i diferencovaně. Ale to není vina státu. To je vina těch, kdo tento stát řídí – politiků, které jsme si zvolili. To je také jeden z důvodů, proč kandiduji do Senátu. Chci se podílet na odstraňování těchto nespravedlností a abnormalit, které poctivým lidem otravují život, omezují jejich svobodu a práva.

Mimo jiné nejsem v tom sám. Účinně spolupracuji s dalšími politickými subjekty, například s politickým hnutím BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA). Program tohoto hnutí vyjadřuje i to, o čem dnes hovoříme. Snažím se také o spolupráci s dalšími společenskými organizacemi.  Proto jsem s povděkem přijal váš zájem o mé názory.

Co dalšího byste ráda/rád o svém programu a cílech členům a příznivcům naší Asociace sdělil/a?

Vše podstatné se vaši členové a příznivci mohou dovědět na mých webových stránkách www.lubomirpana.cz nebo fb Lubomír Pána – politik. Z každé oblasti zahrnuté v mém volebním programu pro stručnost vybírám myšlenky, které by mohli být vašim členům blízké:

  • Podporuji celostátní i místní referendavhodně doplňujících rozhodování Parlamentu i vlády ČR.
  • Usiluji o to, aby v Ústavě ČR bylo výslovně stanoveno, že v České republice je český jazyk státním jazykem a máme právo požívat peněžní hotovost.
  • Prosazuji změny státní ve veřejné správě (rušení zbytečných úřadů a institucí, snižování počtu úředníků). Chci funkční, úsporný a demokratický stát, kde se občané dovolají svých práv a který od občanů žádá jen přiměřené povinnosti.
  • Podporuji návrh, aby 15. březen byl zařazen mezi významné dny jako „Den památky obětí okupace českých zemí nacistickým Německem“.
  • Podporuji Evropu, která zaručí volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Chci využít zkušenosti z Izraele či USA ke kontrole činnosti tzv. politických nevládních organizací, jejich financování a jejich řízení ze zahraničí. Nechci Evropu nesystémových dotací, dávek a úředníků.
  • Podporuji změny v bezpečnostní politice České republikya Evropské unie. S cílem zvýšit efektivitu bezpečnosti a zajistit tak alespoň základní ochranu hranic států Evropské unie, tj. její nepropustnost, tak jak své hranice chrání jiné státy.
  • Podporuji postupné navyšování rozpočtu armády.To umožní mimo jiné zvýšit profesionalizaci armády, změnit její strukturu z expediční na obranu teritoria (např. ochranu objektů kritické infrastruktury, pomoc při mimořádných událostech apod.) a změnu koncepce a počtu Aktivních záloh.
  • Prosazuji obnovení čestného práva bránit svou vlastpro zdravotně způsobilé muže (s možností odmítnout vojenskou přípravu) a dobrovolně se hlásící ženy.