Naším cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
V současné době je již stav práv občana v takové defenzívě, že je nutno urychleně pracovat na zlepšení jeho postavení ve vztahu k státu a tlumit restrikce kterými je život obyvatel svazován. Je to problematika systémové korupce, kdy správní orgán, jako základní výkonná jednotka aplikace práva, ukládá pokuty které jsou příjmem jeho zřizovatele. Dále problematika exekucí, kdy jistina dluhu se splácí naposledy a systém uvrhává dlužníka do dluhové pasti a na věřitele často žádné plnění dluhu nezbyde. Nepřiměřený postup Finančních úředů, kde je plánován počet dražeb a zajišťovacích příkazů. Takto by se dalo pokračovat v řadě oblastí, kde společným jmenovatelem je nedostatek respektu k svobodě občana a rodině jako základnímu kameni společnosti. Tato problematika je ústředním bodem mého volebního programu. Z ústavy vyplývá rovné postavení občana a státu a není možné aby stát tento princip obracel a místo aby prokazoval případnou vinu občana, tak zavádí masově princip, že občan se musí vyvinit jinak je vinen. Je to problematika maximální důležitosti.
V poslední době se neustále zvyšuje počet regulací přicházejích ať již z úrovně ČR tak i z úrovně EU. Jednou z nich je i snaha o omezení/zákaz olova ve střelách, který spolu se „směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017“ dále komplikuje právo občana na legální držení zbraně.
Tento plánovaný zákaz je jen jedním z příkladů trendu v EU rozhodovat o většině záležitostí z „centra“ a umenšovat tak vliv občanů našeho státu a jimi demokraticky volených poslanců a senátorů na legislativu platnou v ČR, obecně pod heslem „více EU“ a znamenající větší integraci. Dalším, obecnějším příkladem je „New Green Deal“, který může mít v současné podobě devastující účinky na ekonomiku a životní úroveň občanů. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Problematika držení zbraní je velice rozsáhlá. Jako dlouholetý voják z povolání, kdy jsem vedl střeleckou přípravu ještě v dobách základní vojenské služby a mám řadu poznatků z praxe. Držení zbraně obecně by mělo být dostupné způsobilým zájemcům, ale mělo by být vázáno na pravidelný výcvik držitele zbraně. Při manipulaci se střelnou zbraní je třeba dodržovat řadu zásad a její zvládnutí by mělo být na úrovni rutiny a svalové paměti. Bez výcviku není schopen držitel zbraně adekvátně reagovat v případě ohrožení. Stresová střelba musí být cvičena, jinak hrozí nebezpečí nehody, nebo jak se často stává, obránce váhá příliš dlouho a útočník mu zbraň odebere a použije proti obránci. Takže je třeba zavádět systém střeleckých klubů a střeleckých soutěží, pro širokou veřejnost. Legislativní snaha EU v této oblasti je jen alibismem, bez zájmu přinést skutečný progres. Obezování olova, držení zbraní a další restrikce zde neplní svůj účel.
Co se týká problematiky ochrany životního prostředí. Tato velice důležitá agenda je v současnosti široce zneužívána k prosazování opatření, které by jinak neměly šanci projít. Vzniklo z toho další náboženství které připouští jen jeden úhel pohledu. Obecně se jedná o velice negativní trend, který přinese veliké stráty a snížení životní úrovně občanů. Proč je veden tak urputný útok ochránců klimatu například na individuální mobilitu, která není v žádném případě dominantním znečišťovatelem? A třeba lodní doprava není do systému emisních povolenek vůbec počítána. Takže pod pláštíkem ochrany klimatu dochází k masovému omezování svobody jednotlivce a dnes není vůbec zřejmé, kaž až tento trend může zajít. Daleko přínosnější by byl legislativní tlak na zvyšování životnosti vozidel a výrobků obecně, aby je bylo možno jednoduše používat delší dobu.
V otázce integrace, jsem zastánce zachování národního státu. Některé jiné země, například Německo národními státy nejsou a z toho vyplývá jejich jiný pohled. Pro naši zem však musí platit, že přijít sem může jen ten, kdo přichází legálně. Každý nelegální příchozí musí být navrácen zpět do země z které přišel. Ochrana hranic státu i EU musí být priorita na všech úrovních. Nevěřím, že příchozí z jiného kulturního prostředí, zde může žít šťastný život. Většinou záhy přichází flustrace z nenaplnění nereálných očekávání a příchozí může být nebezpečný pro naše občany. To nelze připustit. Základní funkce státu je zajištění bezpečnosti občanů a tato ochrana má přednost před konstruktem práv uprchlíka, který často ani nemá v úmyslu se integrovat. Některá náboženství integraci přímo zakazují, nad tím nelze zavírat oči.
V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal, a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit.
Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí, úpravu právního řádu o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Jsem zastánce naprostého práva občana na ochranu svého obydlí. V případě obrany před útočníkem, či zlodějem není žádná obrana nepřiměřená. Dle mého názoru pachatel v momentu svého útoku pozbývá jakékoliv práva na systémovou ochranu, toho si musí být vědom. Občan má svrchované právo určit kdo má do jeho obydlí přístup a kdo ne. Toto musí být jednoznačně respektováno, jako zásadní princip. Osobně zastávám názor, že v mnoha případech je aktivní obrana nezbytná.
Co dalšího byste ráda/rád o svém programu a cílech členům a příznivcům naší Asociace sdělil/a?
Cílem mého programu je zlepšit postavení pracujících ve všech etapách jejich života. Ochranu práv jednotlivce je potřeba aktivně prosazovat, jinak hrozí feudalizace společnosti a vytváření samozvaných elitářských skupin, tak jak to vidíme dnes na příkladu mnoha úředníků státní správy. Stát má být sluhou občana. Úředník pracuje pro občana a na to nesmí nikdy zapomínat, zvlášť pokud je na vysokém a řídícím postu. Osobní svoboda je základní právo jednotlivce. Současně je nutné aby občané na své svobodě trvali, vyžadovali ji a aktivně bránili. Svobodu nelze směňovat za výhody, je nesmírně cenná a nic ji nemůže vyvážit. Všichni jsme si rovni – to je základní princip.