Našim cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
V otázce vztahu občana a státu se jednoznačně přikláním na stranu občana.
Základním kamenem demokracie je dělba moci a na tom je třeba důsledně trvat a tenhle princip za všech okolností prosazovat. Na úrovni centra jaksi v horizontální poloze by mělo jít o na sobě nezávislou moc zákonodárnou (parlament), výkonnou (vláda) a soudní. Už při zběžném pohledu na naši praxi se jeví ona nezávislost jaksi pofidérní.
Vertikální dělba moci spočívá v poměru vlivu a kompetencí mezi obcemi, kraji a centrální vládou. Pochopitelně se jedná také o podíl obcí a krajů na výnosu daní. Tyto příjmy nižších samospráv jsou nestabilní a těžko předvídatelné a relativně nízké. Např. ve Švédsku se dělí rozpočet na třetiny mezi obce, kraje a vládu. Neříkám, že by to u nás mělo být také tak, ale každopádně posílení podílu obcí a krajů na výnosu daní je důležité z hlediska vyváženosti demokratické dělby moci. Totéž se týká národních dotačních fondů kde se rozdělují desítky miliard nad nimiž vládnou šíbři z centra. Jinými slovy – naše peníze blíž k nám. Menší prostor a možnost aby se centrální vláda mohla chovat jako „car gosudar“, který z daleka rozhoduje o našem bytí a nebytí.
Každý máme v počítači kolonku Nastavení, v níž nastavíme parametry, podle nichž pak počítač automaticky funguje. Je třeba v mnohém nově nastavit pravidla provozu a správy věcí veřejných. Obávám se, že musíme kliknout na Základní nastavení a upravit ho tak, aby navádělo a vytvářelo prostor pro demokratické procesy v celé společnosti a na více úrovních. Jsou nutné mantinely, které vymezí a zúží možnosti pro autoritářské a centralizační snahy kohokoli.
Jednou z těchto svobod je i právo občana na držení zbraně, samozřejmě po splnění všech (a v naší zemivelice přísných) zákonných podmínek. Toto právo má být omezeno směrnicí “Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS EU”, schválenou přes odpor drtivé většiny našich europoslanců a proti názoru naší politické representace. Jaký postup pokládáte v této situaci za vhodný a jaký byste v případě svého zvolení v senátu prosazoval? Jaký je, v této souvislosti, Váš názor na vtělení práva držet zbraň přímo do ústavy ČR?
Ačkoli sám zbraně rád nemám, respektuji toto právo a přikláním se ke stanovisku ODS k směrnici EU o omezení možnosti držet zbraň. Čili neimplantovat tuto směrnici i za cenu sankcí. Zároveň vyvstává nutnost usilovat v EU o vyjasnění kompetencí mezi jednotlivými státy a celkem.
V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit. Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí úpravu právní ho řád u o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
V případě porušení domovní svobody a ohrožení života a majetku občana jsem přesvědčen, že by zákon měl být výrazněji na straně napadeného občana.
Co dalšího byste rád členům a příznivcům naší Asociace sdělil?
Doufám, že jsem vám tímto odpověděl a ozřejmil jakým způsobem vnímám svět a uvažuji o něm.