Našim cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Stát má do soukromí lidí zasahovat jen v případech, že za 1) o tento zásah občan sám požádá( např. občan sám požádá o monitorování svého telefonu, protože je obtěžován stalkingem) nebo za 2) se jedná o ochranu osob, které se nemohou samy bránit( typicky a nejčastěji dětí). Zásah státu do soukromoprávních vztahů je jinak možný jen z iniciativy účastníků takových vztahů -nejčastějším projevem je projednání jejich pře před soudem. Jakékoliv legislativní ingerence státu, jejichž výsledkem je diktát, co má občan dělat a případně s kým, jsou nepřípustné. Samozřejmě vyjma činností definovaných trestními předpisy. Je např. zcela na provozovateli hospody, zda ji chce kuřáckou či nekuřáckou, zcela na majiteli podniku, koho zaměstná či nezaměstná, zcela na majiteli domu, komu pronajme či nepronajme byt. Jakékoliv ochranářské a tzv. antidiskriminační normy, které určují hospodskému jaký podnik má provozovat, podnikateli koho nesmí odmítnout zaměstnat a majiteli domu, komu nesmí odmítnout nájemní bydlení, jsou ve skutečnosti hrubou diskriminací dotčených.
Jednou z těchto svobod je i právo občana na držení zbraně, samozřejmě po splnění všech (a v naší zemi velice přísných) zákonných podmínek. Toto právo má být omezeno směrnicí “Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHSEU”, schválenou přes odpor drtivé většiny našich europoslanců a proti názoru naší politické representace. Jaký postup pokládáte v této situaci za vhodný a jaký byste v případě svého zvolení v senátu prosazoval? Jaký je, v této souvislosti, Váš názor na vtělení práva držet zbraň přímo do ústavy ČR?
Odpověď je stručná. Naše právní úprava ohledně držení zbraní je skvělá a proto s ničím nehýbat. Nepůjde-li to jinak i za cenu změny v ústavy. Osobně se mě problematika velmi dotýká protože jsem dlouholetý člen AVZO – střelectví a rovněž dlouholetý držitel zbrojního průkazu.
V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit. Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí úpravu právního řádu o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku. (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Tento problém není radno zobecňovat. Každý případ tzv. nepřiměřené obrany, který byl našimi soudy projednáván, je odlišný a bez znalosti spisu se k němu nemohou vyjádřit zodpovědně ani právníci. V obecné rovině uznávám právo bránit se útoku např. i tak, že útočníka, byť neozbrojeného, mám právo zastavit v jeho útoku, i když to pro něj bude mít fatální následky. Důležité je, aby to bylo v době útoku. Jestliže tedy např. nalezne policie na mé zahradě chlapíka s osmi kulkami v zádech, lze dovodit, že pán byl na odchodu a tudíž by se o nutnou obranu jednat nemohlo. Naopak, probodne – li důchodkyně skrze dveře zloděje(nedávný případ), nutná obrana to je. Přílišné vychýlení zákonné úpravy v tom směru, že když si někoho zastřelím ve vlastním domě, bude to vždy nutná obrana, by tedy nebylo moc dobré. Například mrtvý soused kterého jste pozval na pivo, se bude těžko bránit nařčení, že do Vašeho domu vnikl násilím, a proto si zasloužil kulku do hlavy. S legislativními úpravami v této oblasti bych proto radil opatrnost.
Co dalšího byste rád členům a příznivcům naší Asociace sdělil?
Neutuchejte ve své snaze, poukazujte na přehmaty o kterých víte, v dobrém smyslu slova za své postoje lobujte a případné excesy pomáhejte vytahovat na světlo, tj. pod veřejnou kontrolu a tlak.