Našim cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Obecně zaručuje práva a svobody občanů Listina základních práv a svobod, která je součástí naší ústavy. Je jasné, že ne vždy, co je napsané, je také v praxi dosažitelné. Záleží na mnohých faktorech, především na vymahatelnosti práva. Ta je u nás velmi problematická. Dalším faktorem je míra korupce, která je u nás velmi vysoká. Z tohoto důvodu se pak občan dostává do situace, kdy, nejsou jeho práva a svobody plně respektovány.
Jednou z těchto svobod je i právo občana na držení zbraně, samozřejmě po splnění všech (a v naší zemivelice přísných) zákonných podmínek. Toto právo má být omezeno směrnicí “Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS EU”, schválenou přes odpor drtivé většiny našich europoslanců a proti názoru naší politické representace. Jaký postup pokládáte v této situaci za vhodný a jaký byste v případě svého zvolení v senátu prosazoval? Jaký je, v této souvislosti, Váš názor na vtělení práva držet zbraň přímo do ústavy ČR?
Pokud je občan způsobilý k držení zbraně a splňuje všechny zákonné podmínky, pak by mu nemělo být bráněno. Co se týká již zmiňované směrnice, byla jsem do loňského roku členkou Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, kde se daná směrnice opakovaně projednávala. Naše stanovisko bylo odmítavé a poukazovali jsme na problémy našich spolků historie, myslivců i na to, že teroristické činy a případně zločiny jsou páchány ilegálně drženými zbraněmi. Dávali jsme, jako VEZ, připomínky při přípravě dané směrnice a následně záporná stanoviska, ale nezískali jsme dostatečnou podporu u ostatních zemí EU. Jelikož jsme dobrovolně, prostřednictvím referenda, do EU vstoupili, zavázali jsme se mimo jiné (bohužel!), že legislativa EU bude nadřazena té naší (viz čl. 10 Ústavy). Naší jedinou možností je nyní jednání s Evropskou komisí na akceptaci výjimky a hledání spojenců mezi členskými státy. V jednání s EK však naše vlády dlouhodobě selhávají, což sleduji velmi podrobně od roku 2002. Procesu nápravy budu jako senátorka určitě nápomocna.
V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit. Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí úpravu právní ho řád u o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku. (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
V zásadě souhlasím s Vaším přístupem, ale v případě jakékoliv změny zákona jsem pro odbornou diskusi, která musí této změně předcházet.
Co dalšího byste rád členům a příznivcům naší Asociace sdělil?
Přeji hodně úspěchů ve Vašem úsilí.