Našim cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
To je velmi zajímavá otázka, která souvisí s preferencí negativních či pozitivních práv a svobod v základních právních kodifikacích, například ústavních. Možno to chápat i jako střet evropského a anglosaského práva. Jistě lze například ústavní zákon USA chápat jako naplnění touhy po negativních svobodách. Pravda jistě je, že v evropském modelu došlo k útlumu liberálního pojetí této – negativní – svobody. Vidím v tom příklon k evropskému způsobu uvažování. Otázkou je samozřejmě míra takového vytěsňování. Základní civilizační hodnota práv a svobod by ale měla být vždy nahlížena i optikou konkrétního civilizačního, historického, společenského a kulturního okruhu, kterého se týká. Právní model není běžné zboží, které se dá snadno importovat na kontejnerové lodi přes oceán.
Jednou z těchto svobod je i právo občana na držení zbraně, samozřejmě po splnění všech (a v naší zemivelice přísných) zákonných podmínek. Toto právo má být omezeno směrnicí “Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS EU”, schválenou přes odpor drtivé většiny našich europoslanců a proti názoru naší politické representace. Jaký postup pokládáte v této situaci za vhodný a jaký byste v případě svého zvolení v senátu prosazoval? Jaký je, v této souvislosti, Váš názor na vtělení práva držet zbraň přímo do ústavy ČR?
Jsem držitelem zbrojního průkazu a zákonné podmínky pro držení zbraně v naší zemi považuji za přísné. Co se týká vámi zmiňované směrnice EU, domnívám se, že naše zákonné podmínky jsou dostatečné. Věřím, že existuje stále ještě prostor k jednání, které by v ČR umožnilo držení zbraně podle našich zákonných podmínek. Zmíněnou směrnici EU nepovažuji za příliš šťastnou. Co se týká vtělení práva držet zbraň do našeho ústavního zákona, tento krok nepodporuji. Odvolávám se i na předcházející otázku a rozdíly mezi evropským a anglosaským právem a preferenci negativních či pozitivních práv a svobod.
V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit. Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí úpravu právní ho řád u o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Tato otázka opět souvisí s otázkou kardinální ve smyslu přijímání právních úprav z právního systému jiných zemí. Opět jde o pohled negativní versus pozitivní práva. Souhlasím však s vámi, že vyhodnocení přiměřenosti obrany v krizové situaci je dobrá teorie s obtížnou praxí. Pojem přiměřenosti obrany by bylo dobré podrobit bližšímu zkoumání s cílem snadnějšího výkladu nikoli pouze „de iure“, ale i „de facto“, v reálné situaci.
Co dalšího byste rád členům a příznivcům naší Asociace sdělil?
Zaujala mě snaha vaší asociace po udržení především negativních práv a svobod. Rád se s vašimi odbornými, etickými a dalšími východisky při tomto usilování blíže seznámím.