Našim cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Stát by měl základní práva jednotlivce respektovat a svévolně či samoúčelně je neomezovat, zároveň má ale jednotlivce chránit před ostatními. Nedokážu si představit, co přesně znamená formulace „ochrana před občasnou zvůlí státu“ ani zmiňovaná „svoboda volby“. Pokud se tím ale myslí prosazování individuálních zájmů násilím, samozřejmě s výjimkou nutné a přiměřené obrany nebo v případě uplatnění práva na odpor zakotvených v Listině základních práv a svobod, jsem rozhodně proti. Česká republika je hodnocena jako sedmá nejbezpečnější země světa, zatímco USA, kde je k držení zbraní méně opatrný přístup, obsazují až sto dvacáté první místo (stav 2018). Proto bych na současném nastavení nic neměnil.
Jednou z těchto svobod je i právo občana na držení zbraně, samozřejmě po splnění všech (a v naší zemivelice přísných) zákonných podmínek. Toto právo má být omezeno směrnicí “Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS EU”, schválenou přes odpor drtivé většiny našich europoslanců a proti názoru naší politické representace. Jaký postup pokládáte v této situaci za vhodný a jaký byste v případě svého zvolení v senátu prosazoval? Jaký je, v této souvislosti, Váš názor na vtělení práva držet zbraň přímo do ústavy ČR?
Vzhledem k závaznosti směrnic Evropské unie vidím jako jedinou možnost využít prostor při její implementaci ke zmírnění jejího dopadu (pokud takový prostor je), provedení analýzy skutečných dopadů (oproti odhadům) a zahájení jednání o změně zmiňované směrnice, respektive o jejím zneplatnění. Jelikož současný, tj. předsměrnicový, stav v Česku pokládám za optimální, aktivity směřující k jeho obnovení bych ze své pozice podporoval.
V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit. Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí úpravu právní ho řád u o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku. (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Současný právní řád umožňuje účinně odvrátit přímo hrozící či trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem stejně jako omezit osobní svobodu osoby přistižené při trestním činu či bezprostředně poté, proto bych na něm nic neměnil.
Co dalšího byste rád členům a příznivcům naší Asociace sdělil?