Našim cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Naprosto souhlasím, že „negativní“ formulace občanských svobod – ve smyslu „stát nesmí“, jak to známe z americké Deklarace práv občana, bývá přesnější a proto vhodnější, než neslané-nemastné formulace v naší Listině práv a svobod. Jsem tedy pro. Je tady ale ještě jeden aspekt, a to je stále častější omezování svobod jednak nadnárodními organizacemi (EU, OSN) přes různé mezinárodní smlouvy, jednak zákeřný „outsourcing“ omezování svobod, kdy se stát na omezování domluví s komerčními organizacemi. Proto bych k negativnímu vymezení přidal formulace typu „stát ani žádná mezinárodní smlouva nesmí“ a „stát se nesmí dohodnout s žádnou nestátní organizací…“.
Jednou z těchto svobod je i právo občana na držení zbraně, samozřejmě po splnění všech (a v naší zemivelice přísných) zákonných podmínek. Toto právo má být omezeno směrnicí “Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS EU”, schválenou přes odpor drtivé většiny našich europoslanců a proti názoru naší politické representace. Jaký postup pokládáte v této situaci za vhodný a jaký byste v případě svého zvolení v senátu prosazoval? Jaký je, v této souvislosti, Váš názor na vtělení práva držet zbraň přímo do ústavy ČR?
Jsem absolutním zastáncem práva občana na držení zbraní, snahy EU toto právo okleštit pokládám za nepřijatelný zásah do práv našich občanů. Za vhodný postup bych pokládal jednoznačné vyhlášení zákonodárných sborů, že tyto omezující Směrnice nepřijmeme, zařazení práva na držení zbraně mezi ústavní svobody, a vystoupení ze jha Evropské Unie, pokud tato bude na odzbrojení našich občanů trvat. V dlouhodobějším horizontu jsem pro změnu naší vojenské doktríny ve směru miliční armády, jakou mají ve Švýcarsku. Pak by měl každý absolvent a každá absolventka vojenské služby zbraň doma.
V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit. Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí úpravu právní ho řád u o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku. (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Jednoznačně podporuji právo na absolutní obranu občana, který je přepaden ve svém obydlí. Důkladně bych ale zvážil, a precizoval, obranu na pozemku, tedy mimo dům, aby nedocházelo ke zbytečným neštěstím například na špatně oploceném pozemku.
Co dalšího byste rád členům a příznivcům naší Asociace sdělil?
Aby se v hojném počtu zúčastnili podzimních senátních a komunálních voleb. Není to zbytečné – strašně moc důležité politiky se děje v komunálu a Senát, byť pro mnohé ne úplně oblíbený, je v současné době plně ovládán protinárodními poslanci z řad ČSSD, Top09 a podobně. A to můžeme společně změnit.