Našim cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Souhlasím jednoznačně s tím, že k problematice státu, jeho řízení a nástrojů, které používá vůči občanům, je potřeba přistupovat obezřetně, s nadhledem a zdravým ráciem. Jsem pro stavbu zákonů a právního systému tak, aby byli pro Všechny občany v základech maximálně jednoduše pochopitelné, nediskriminační, zbytečně neomezující a férové. Jsem pro maximální zachování občanských práv a svobod a nesvazování normálních lidí složitostmi a nesmysly. Svobodná volba a vůle jsou základní práva občana a z tohoto pohledu je musíme chránit a respektovat. Jsem proti přemíře regulace a zasahování státu do běžného občanského a ekonomického života, tedy omezení byrokracie, nesmyslných dotací, v některých případech nesmyslných nařízení EU (i když obecně je můj názor proevropský).
Jednou z těchto svobod je i právo občana na držení zbraně, samozřejmě po splnění všech (a v naší zemivelice přísných) zákonných podmínek. Toto právo má být omezeno směrnicí “Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS EU”, schválenou přes odpor drtivé většiny našich europoslanců a proti názoru naší politické representace. Jaký postup pokládáte v této situaci za vhodný a jaký byste v případě svého zvolení v senátu prosazoval? Jaký je, v této souvislosti, Váš názor na vtělení práva držet zbraň přímo do ústavy ČR?
Nejsem odborníkem v oblasti legislativy kolem držení střelných zbraní. Nicméně jako člověk názor samozřejmě mám. Nejsem přítelem absolutního uvolnění jako je to například v USA, ale ani přítelem toho, že by zbraně jako takové měly ze společnosti úplně vymizet. Z mého dnešního pohledu je systém, který je nastaven v ČR vyhovující, necítím potřebu ani pro jeho utažení, ani pro jeho uvolnění. Existují zde relativně přísné zákonné podmínky pro držení zbraně, a kdo je splní, je z mého pohledu způsobilý zbraň držet. V tomto mne utvrzují statistiky, kdy jen velmi malé procento trestných činů je spácháno s legálně drženou zbraní. Vtělení práva držení zbraně do ústavy ČR z tohoto pohledu považuji také za zbytečné. Je to i proti mému názoru na zjednodušování … bylo by jen otázkou času, kdy tam budeme chtít vložit právo na vlastnictví automobilu (autem lze totiž taky zabít).
V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit. Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí úpravu právní ho řád u o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku. (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Oblast nutné obrany je dnes velmi komplikovaná a přiznám se, že sám se v ní dnes nedokážu zcela zorientovat a tedy si ani utvořit jednoznačný názor. Je velmi těžké říct jaké použité prostředky a síla jsou adekvátní útoku, útočníkovi, použitým prostředkům, celkové situaci a kontextu. V této otázce tedy přiznávám, dnes nejsem plně zorientován a než něco jen tak plácnout, radši to zde uvádím jak to je…
Co se týče ochrany typu „castle doctrine“ to je něco jiného. Jednoduše ano, rozumím tomu a v zásadě souhlasím. Zde neřešíme nutnou obranu, ale jasné porušení pravidel ze strany útočníka. Je nutno definovat řadu právních podmínek, které by bylo nutno splnit, aby tento princip mohl být použit, ale to je věcí odborníků. Rozumím v principu právu na ochranu svého majetku a domova, jen bych se zase v druhém extrému nechtěl dostat do situace, kdy mne soused pozve na pivo a následně zastřelí legálně drženou zbraní, protože „myslel“. Ano uvádím zde extrémní případ, ale chápete asi, kam tím mířím.
Co dalšího byste rád členům a příznivcům naší Asociace sdělil?
Ještě jednou děkuji za Váš zájem a možnost se vyjádřit k otázkám, které jsou pro Vás klíčové. Na závěr jen stručně… Jsem pravičák, jsem pro ochranu práv a svobod jednotlivce, pro maximální zachování svobodné vůle a občanských práv, pro svobodný, ale právní a férový stát, pro zachování národní suverenity a prosazování českých národních zájmů. A toto vše ideálně v kontextu hrdého a silného člena Evropské unie. EU jako celku, který toto vše umožní, umocní a znásobí. Je to krásná vize a bude k ní složitá a dlouhá cesta, ale je to něco, čemu já věřím a chtěl bych Vás k této víře přesvědčit taky.