Našim cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Jednou z těchto svobod je i právo občana na držení zbraně, samozřejmě po splnění všech (a v naší zemivelice přísných) zákonných podmínek. Toto právo má být omezeno směrnicí “Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS EU”, schválenou přes odpor drtivé většiny našich europoslanců a proti názoru naší politické representace. Jaký postup pokládáte v této situaci za vhodný a jaký byste v případě svého zvolení v senátu prosazoval? Jaký je, v této souvislosti, Váš názor na vtělení práva držet zbraň přímo do ústavy ČR?
Smyslem ukotvení možnosti držení zbraně přímo do Ústavy ČR měla být možnost vyloučit působnost směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou mělo být omezeno právo na držení zbraně. Směrnice je pro jednotlivé členské státy závazná co do jejího obsahu a státy jsou povinny její obsah implementovat do svých právních řádů. Směrnice má vyšší právní sílu než zákony a proto byla použita varianta uzákonit dotčený problém v Ústavě, čímž by se obsah směrnice nemohl použít. Totiž směrnice nemohou jít proti ústavnímu pořádku. Dle mého názoru je tento postup obcházením práva a zpochybňuje náš vztah k právu EU. Ale v takto závažné problematice tento postup doporučuji jako jediný možný. Za současného stavu je možnost držení zbraně regulována především zákonem č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, kde jsou mimo jiné stanoven podmínky pro toto držení.
V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit. Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí úpravu právní ho řád u o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku. (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
K otázce, zda by měla být možnost občana bránit se bez obav proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku uvádím svůj názor. Dle tohoto je současná právní úprava zcela vyhovující. Regulaci najdeme v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, kde konkrétně v paragrafu § 29 je v rámci institutu Nutná obrana uvedeno:
(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
Z uvedeného vyplývá, že obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená útoku, to znamená, že z pojmu „zcela zjevně“ vyplývá, že nejenom, že může být intenzivnější než útok, ale logicky musí být intenzivnější než útok, protože kdyby byla stejná, či dokonce nižší intenzity, tak by nemohla být účinná. Za zjevně nepřiměřenou by se mohlo považovat, kdyby například mladiství vnikl na cizí zahradu a zde by kradl ovoce a majitel by jej zastřelil. Tedy úpravu považuji za dostatečnou.
Co dalšího byste rád členům a příznivcům naší Asociace sdělil?
Pokud budu zvolen senátorem, rád budu s vaší asociací spolupracovat a rád se budu opírat o její odborná stanoviska.