Našim cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Lidské štěstí se sestává z drobných svobod, včetně svobody volby. V posledních letech snaha našich a bruselských úředníků omezovat či zbavit nás těchto svobod nabírá na intenzitě. Vždy je to zabaleno do vzletných frází. Zvěř může žít s riziky svobodně v přírodě nebo s veškerou péčí v zoologické zahradě. Zkuste se podívat zvířeti do očí v zajetí a na svobodě. Jiskřičky radosti u těch, o které je pečováno za cenu ztráty svobody, nenajdete. Vždy budu bojovat proti omezování drobných lidských svobod. Přišli bychom o jiskřičky štěstí v našich očích.
Jednou z těchto svobod je i právo občana na držení zbraně, samozřejmě po splnění všech (a v naší zemivelice přísných) zákonných podmínek. Toto právo má být omezeno směrnicí “Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS EU”, schválenou přes odpor drtivé většiny našich europoslanců a proti názoru naší politické representace. Jaký postup pokládáte v této situaci za vhodný a jaký byste v případě svého zvolení v senátu prosazoval? Jaký je, v této souvislosti, Váš názor na vtělení práva držet zbraň přímo do ústavy ČR?
Pro mě je nepřijatelné plnit hloupé pokyny evropských úředníků, zvláště když jdou proti našim národním zájmům. Politik se nesmí nechat zkorumpovat ani evropskými dotacemi, natož za ně obětovat svou zemi a její obyvatele. Byl jsem jedním z kandidátů na prezidenta České republiky a byl jsem v šoku, když někteří protikandidáti tvrdili, že je nutné se požadavkům Evropské unie přizpůsobit, protože je to pro nás výhodně. Hovořili jako kolaboranti za německé okupace v průběhu druhé světové války. Směrnice omezující práva bezúhonných občanů držet legální zbraně je špatná, byla podvodně schvalována jako směrnice vnitřního trhu a její schvalování bylo v rozporu s demokratickými principy, protože bylo odsouhlaseno, že o pozměňovacích návrzích europoslanců nebude hlasováno. Byl to diktát zabalený do pláštíku svobody a demokracie. Šlo o hlasování ve stylu výroku Benjamina Franklina, že „Demokracie je, když dva vlci a jehně hlasují, co bude k večeři“. Ale tento výrok má ještě pokračování: „Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítne hlasovat.“ Jako senátor budu bojovat proti tomu, abychom směrnici promítli do našeho práva a budu chtít prosadit právo slušných občanů držet zbraně do ústavního zákona.
V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit. Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí úpravu právní ho řád u o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku. (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Když se vám někdo ve dvě v noci prochází po obýváku a otevírá zásuvky, nepřišel se zeptat na cestu na nádraží. To, že musíte zvažovat, zda-li je obrana přiměřená, může v hlavě vyvolat psychický blok a zpozdit reakci. Co vám pak bude platné, že jste zvažoval, když můžete skončit s těžkým zraněním od útočníka a vaši blízcí mohou za váhavost zaplatit životem. Z toho pohledu je zakotvení principu „můj dům-můj hrad“ do zákona nezbytným prvkem, který ochrání životy slušných občanů před gaunery a lumpy. Je to věc, kterou podporuji a budu podporovat i jako senátor.
Co dalšího byste rád členům a příznivcům naší Asociace sdělil?
Prověřte si mě. Na internetu najde celou řadu mých příspěvků i několik let starých. Přesvědčíte se, že na rozdíl od jiných politiků, neměním názory podle toho, ke komu hovořím. Bezpečnost naší země a svoboda jeho občanů jsou podmínkou pro budoucnost našich dětí. Chci, aby moje děti zde chtěly žít, aby mohly žít a aby je nikdy nikdo odsud nevyháněl. A pro to udělám vše, co bude v mých silách.