Našim cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Dosti dobře otázce nerozumím. Ochrana před občasnou zvůlí státu, jistě. Ale bude to vždy jen nezávislý soud, který spor občana se státem posoudí a rozhodne jménem republiky. Záleží jen na tom, jakou legislativu bude mít k dispozici. Občan má možnost volby i nyní, ale jen v rámci právního systému a pokud se rozhodne, může se ve volbách pokusit podpořit ty názory, které mu jsou blízké a nominovat ty zástupce, kteří tyto názory budou prosazovat v rámci tvorby příslušné legislativy.
Jednou z těchto svobod je i právo občana na držení zbraně, samozřejmě po splnění všech (a v naší zemi velice přísných) zákonných podmínek. Toto právo má být omezeno směrnicí “Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS EU”, schválenou přes odpor drtivé většiny našich europoslanců a proti názoru naší politické representace. Jaký postup pokládáte v této situaci za vhodný a jaký byste v případě svého zvolení v senátu prosazoval? Jaký je, v této souvislosti, Váš názor na vtělení práva držet zbraň přímo do ústavy ČR?
Jsem svéprávný člověk, střelec, myslivec a člen Československé obce legionářské. Právo držet zbraň je jednou ze svobod, která zajišťuje skutečnou svobodu. Jsem jednoznačně proti omezením v této oblasti ze strany EU. Nechci dopadnout jako občané Velké Británie, kteří nemohou mít ani vzduchovku doma. Na svých webových stránkách www.senatorprolidi.cz jsem své názory uveřejnil. Jsem pro ústavní zákon pro zajištění práva držet zbraň a v případě zvolení tuto úpravu budu v Senátu podporovat.
V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit. Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí úpravu právní ho řád u o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku. (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Můj dům, můj hrad. Jednoznačně, kdo vnikne do cizího objektu musí počítat s tím, že zde může nalézti i smrt. Nelze spravedlivě požadovat po obránci, aby se rozhodoval pod stresem, v době, kterou si násilník vybere tak, aby následně bylo soudem konstatováno, že jeho obrana byla nepřiměřená. To je naprosto nezbytné přenést všechna rizika na útočníka a nežádat po obránci, aby si v hlavě uvědomil právní souvislosti, vyhodnotil míru intenzity útoku a ještě vystřelil jednu ránu a zasáhl útočníka tak, aby byl vyřazen , ale nikoliv ohrožen na životě či nedej bože mrtev.
Co dalšího byste rád členům a příznivcům naší Asociace sdělil?
Přijděte k volbám, platí , že to co si zvolíme, to si zasloužíme. Přeji Vám ve vašem snažení co nejvíce úspěchů. Mé i Vaše názory jsou velmi podobné a v případě zvolení máte v mé osobě člověka, který plně chápe Vaše úsilí a podporuje je.