Našim cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Potřeba svobody k rozvoji vlastní osobnosti a potřeba akceptace sociální skupinou (křesťanství mluví o lásce, budhisté o vzájemné náklonnosti) patří k základním atributům lidské osobnosti jako sociální bytosti. Úlohou státu je tyto potřeba a práva každého člověka rozvíjet své lidství chránit a podporovat. Náš stát se chová příliš paternalisticky a snaží se o své občany snad v dobré vůli pečovat až příliš, čímž dochází k omezování jejich svobody ale také k snižování zodpovědnosti každého člověka za svůj vlastní osud. Rozhodně chci podporovat větší uplatnění principu subsidiarity, tj. aby se problémy řešily na té nejnižší úrovni, na které je lze řešit. Jsme zastáncem toho, aby např. sociální podpora těm, kteří si z nejrůznějších důvodů nemohou pomoci sami, řešila na úrovni obcí – ta nejlépe vědí, jakou podporu konkrétní člověk potřebuje. Zastávám také názor na větší příděl finančních prostředků obcím v rámci zákona o rozpočtovém určení daní – obce musí vytvářet vlastní koncepci svého rozvoje a ne být odkázány na dotační tituly státu a budovat to, na co stát právě vypisuje dotační titul. Tím dosáhneme i větší aktivity občanů v obcích, protože skutečně v obcích se bude rozhodovat o tom, jakým směrem se budu obec rozvíjet.
Jednou z těchto svobod je i právo občana na držení zbraně, samozřejmě po splnění všech (a v naší zemi velice přísných) zákonných podmínek. Toto právo má být omezeno směrnicí „Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS EU“, schválenou přes odpor drtivé většiny našich europoslanců a proti názoru naší politické representace. Jaký postup pokládáte v této situaci za vhodný a jaký byste v případě svého zvolení v senátu prosazoval? Jaký je, v této souvislosti, Váš názor na vtělení práva držet zbraň přímo do ústavy ČR?
Domnívám se, že zákonná úprava držení zbraní je v České republice dostatečná a nejsem zastáncem jejího zpřísňování.
V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit. Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí úpravu právní ho řád u o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku. (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Tato otázka je velmi problematická. Osobně si nemyslím, že není správné, abychom dospěli do situace, kdy budeme střílet na bezdomovce, kteří se vloupali do mé chaty. Na druhou stranu je třeba zajistit, abychom při vloupání do mého bytu nečekali, až mne lupič napadne nožem. Proto jsem pro zpřesnění výkladu pojmu „přiměřená obrana“.