Našim cílem je ochrana a udržení především negativních práv a svobod, tedy těch, které chrání občana před občasnou zvůlí státu a poskytují mu možnost svobody volby. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Jsem spíše příznivcem mírných řešení. Cílem má být správné fungování státu. Jako člen zákonodárného sboru své jednání směřuji tímto směrem. Všichni víme, že je to ale utopistická představa. Proto vždy se musí najít kompromisní pojistky, které aroganci moci a státu korigují.
Jako senátorka jsem podpořila novelu ústavního zákona o bezpečnosti. Česká republika podle ní výslovně uznala, že držení a nošení zbraní, pokud je v souladu se zákonem, je součástí zajištění bezpečnosti ČR.
Jednou z těchto svobod je i právo občana na držení zbraně, samozřejmě po splnění všech (a v naší zemivelice přísných) zákonných podmínek. Toto právo má být omezeno směrnicí “Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS EU”, schválenou přes odpor drtivé většiny našich europoslanců a proti názoru naší politické representace. Jaký postup pokládáte v této situaci za vhodný a jaký byste v případě svého zvolení v senátu prosazoval? Jaký je, v této souvislosti, Váš názor na vtělení práva držet zbraň přímo do ústavy ČR?
Velmi často naše média i politici se s obdivem obracejí k USA. Tam mají občané právo na svoji obranu a držení zbraní podstatně vyšší. Evropa má historicky blíže k mírnějším postupům. To však neznamená, že se mají z občanů stát ovce.
V současné době je občan, hájící své obydlí, ve značné nevýhodě proti osobám, které nezákonně vniknou do jeho domova či jiné zajištěné nemovitosti. Současná legislativa klade zákona dbalému občanovi povinnost neustále zvažovat, zda je jeho obrana „přiměřená“ a dbát na to, aby při obraně svého života a majetku – a to i uvnitř vlastní nemovitosti – někomu jakýmkoliv způsobem „nepřiměřeně“ neublížil, přičemž to není on, kdo situaci vyvolal a na rozdíl od pachatele neměl příležitost se na tuto situaci připravit. Naše Asociace proto navrhuje, po vzoru řady zemí úpravu právní ho řád u o tzv. „castle doctrine“. Tedy ustanovení, podle kterého se občan může bez obav bránit proti lidem, kteří do jeho bytu či domu vniknou násilím či překonají technickou překážku (více na www.naoosp.cz/petice). Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Připadá mi, že současný právní systém podstatně více chrání zločince, než slušné lidi. I humanismus a liberalismus má své meze. Určitě není možné střílet po každém, kdo vám zazvoní u domu. Na druhou stranu, pokud někdo vstoupí na území někoho jiného s cílem loupit, násilnit, vraždit, měl by si být vědom, že oběť se má právo bránit. Protože poškozený nemůže vědět, v jakém rozsahu mu bude ublíženo, měl by mít právo použít velmi razantní obranu. Riziko má být na straně zločince.
Co dalšího byste rád členům a příznivcům naší Asociace sdělil?
Myslím, že lidé chápou potřebu se bránit. Protože na straně odpůrců zbraní je velký lobbysticlý tlak, je třeba hodně diplomacie, by se nalezlo dobré řešení. Například je škoda, že veřejnost není seznámena, jak obtížné a složité podmínky musí splnit například držitelé loveckých zbraní.
Evropa je dnes zmítána migrační vlnou. ČR je zatím mimo zájem příchozích. Roste však počet násilných útoků od přistěhovalců. Tito útočníci vlastní zbraně, většinou nelegální. Německá informační služba mluví, že až 8% přicházejících bylo součástí Islámského státu (cvičení bojovníci). Zvládnout budoucí situaci je obtížné pro policii i armádu. Evropa je materiálně i legislativně zcela nepřipravena.