Řada norem a opatření již přijatých na úrovni EU (např. zbrańová směrnice, povinná výbava aut, podíl obnovitelných zdrojů a mnoho dalších) budí u občanů oprávněný odpor, který se obrací proti celé EU. Pokládáte za žádoucí a možné tyto a další již existující směrnice upravit či zrušit?
Každou konkrétní normu je třeba kriticky posoudit, zda-li je proveditelná, nutná a hlavně zda-li je nutné jí aplikovat na evropské úrovni. Měla by být dodržována zásada subsidiarity, tj. problémy by měly být řešeny na nejnižší možné úrovni, kde jsou řešitelné. Obecně je při tom lepší držet se přístupu „dělat méně, ale efektivněji“. Zbytečné právní normy nemají v právním řádu místo.
Jaké kroky budete prosazovat, aby podobně sporná opatření, nemající u občanů ČR odpovídající podporu, již nemohla vzniknout, a aby celkový počet regulací z úrovně EU byl výrazně omezen?
Nemyslím si, že by byl až tak podstatný počet zákonů, důležitý je jejich reálný dopad na život lidí. Normální člověk by jako uživatel systému v ideálním případě vůbec neměl mít důvod nahlížet do zákoníků. Na to je třeba při tvorbě zákonů pamatovat. Naopak u speciálizovaných činností, které s sebou nesou nakládání s veřejnými penězi (např. čerpání dotací) je žádoucí mít přesná pravidla, která znemožní zneužívání peněz daňových poplatníků.
Vzhledem k vysokému počtu rozhodnutí přijímaných na úrovni EU, pokládáte za vhodné převést řadu rozhovacích pravomocí zpět na úroveň národních států, tedy blíže k občanům? Pokud ano, tak v jakém rozsahu a v jakých oblastech?
Spíše než rozsáhlých paušálních opatření, které něco zakážou či povolí, jsem příznivcem systému brzd a protiváh, který používá např. americká ústava. Jednou z možností je dát národním parlamentům možnost evropskou legislativu vetovat. Jinými slovy, současný systém tzv. žlutých a oranžových karet by bylo vhodné doplnit i o kartu červenou. Návrh je připraven, stačilo by ho nasadit. Faktem ovšem bohužel je, že národní parlamenty by se s těmito nástroji měly naučit pracovat. Skutečná schopnost je použít je i v případě českých politiků stále spíše nevalná.
Je samozřejmé, že jakákoliv změna/reforma musí proběhnout v „reálném čase“, nelze o ní jen hovořit. Jaká je tedy Vaše představa o časovém horizontu a metodách nutných k provedení nezbytných změn?
Slovy klasika, „demokracie je diskuse“ a nelze tedy očekávat, že nějaká zázračná reforma vyřeší všechny problémy, které současná Evropa má. Má smysl mluvit o konkrétních krocích dosažitelných v nadcházejícím volebním Evropského parlamentu. V tomto směru bych rád viděl např. zrušení článků 15 a 17 (dříve 11 a 13) cenzorní copyrightové směrnice.
Může se samozřejmě stát, že se z celé řady důvodů nepodaří žádoucích změn dosáhnout. Jaký další postup budete v toto případě prosazovat? Máte nějaký „plán B“?
Nevidím k demokracii alternativu, spory je třeba řešit pokojnou cestou. Násilí není řešení.
Co dalšího byste rád členům a příznivcům naší Asociace sdělil?
Chci poděkovat za možnost vyjádřit názor, velice oceňuji aktivní občanský přístup vaší asociace. Věřím, že budeme moci spolupracovat i při použití dalších nástrojů, kterými mohou občané omezovat tvorbu zbytečných evropských regulací, jako je např. Evropská občanská iniciativa nebo konzultace Evropské komise. V případě zájmu se neváhejte na Pirátskou stranu obrátit, máme s těmito nástroji zkušenosti a rádi poskytneme potřebnou pomoc při jejich použití.