Řada norem a opatření již přijatých na úrovni EU (např. zbrańová směrnice, povinná výbava aut, podíl obnovitelných zdrojů a mnoho dalších) budí u občanů oprávněný odpor, který se obrací proti celé EU. Pokládáte za žádoucí a možné tyto a další již existující směrnice upravit či zrušit?
V zásadě vidíme dva hlavní problémy:
a) Nedostatečné připomínkování nově vznikajících směrnic, které mohou mít podobně negativní dopad jako ty Vámi zmíněné.
b) Nedochází k revizi stávajících norem a opatření, která nenaplňují cíle stanovené jejich původním záměrem. (Jakožto držitel zbrojního průkazu také nesouhlasím například se zbraňovou směrnicí.)
K platným směrnicím máme celou řadu připomínek a úprav, jenž chceme prosazovat například u povinné výbavy aut (např. nefunkční a drahý systém monitorování tlaku v pneumatikách, směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí, migrační a azylová politika EU apod.). Chtěli bychom se také postavit proti slepé likvidaci dieselových motorů bez dotažené alternativy v podobě nerecyklovatelných baterií a nebo proti snahám o budování armády EU.
Jaké kroky budete prosazovat, aby podobně sporná opatření, nemající u občanů ČR odpovídající podporu, již nemohla vzniknout, a aby celkový počet regulací z úrovně EU byl výrazně omezen?
Jak jsem již zmínil v prvním bodě, tak nepovažujeme všechny normy za špatné. Je ale důležité, abychom adekvátně reagovali na nově vznikající a využívali existující nástroje pro revizi těch, které se takzvaně „minuly účinkem“, nebo jsou přímo škodlivé. V tomto ohledu si uvědomujeme, že také potřebujeme podporu napříč ostatními státy, kde mají podobné zájmy. Dokonce si dovedeme představit nastavit systematický „úklid“ v evropské legislativě formou rušení směrnic a nařízení, která již nejsou poplatná době a jen zbytečně zaplevelují právní řád.
Vzhledem k vysokému počtu rozhodnutí přijímaných na úrovni EU, pokládáte za vhodné převést řadu rozhovacích pravomocí zpět na úroveň národních států, tedy blíže k občanům? Pokud ano, tak v jakém rozsahu a v jakých oblastech?
V této otázce jste narazil na otázku reformy EU jako takové. Naším zájmem je navrhnout reformní body v rámci reflexe na odchod Velké Británie z EU. Od podpisu Lisabonské smlouvy se EU stále více vměšuje do oblastí, které by měly zůstat čistě na úrovni národních států. Obecně lze říci, že EU příliš řeší obchodní politiky a nedostatečně řeší otázky základních svobod EU – volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Nastavení pravidel, jakýchsi minimálních standardů, pak musí být jednotné pro všechny státy. V tomto ohledu odmítáme vícerychlostní Evropu, protože se domníváme, že to by byl začátek konce Evropské unie. V rámci reformy EU bychom také chtěli vyzdvihnout nutnou reformu eurozóny. Maastrichtská kritéria jsou nám známa, ale Česká republika spolu s dalšími zeměmi, které ještě nejsou členy eurozóny, by měla jasně stanovit podmínky za jakých bychom Euro přijali (reformní body).
Je samozřejmé, že jakákoliv změna/reforma musí proběhnout v „reálném čase“, nelze o ní jen hovořit. Jaká je tedy Vaše představa o časovém horizontu a metodách nutných k provedení nezbytných změn?
Časový horizont reforem? To nepůjde mávnutím kouzelného proutku. Nejdříve je nutné otevřít debatu nad strategií EU, její vizí. Ta musí vycházet z konsensu států. Jakýsi programový summit nemá být úlohou Evropského parlamentu, ale Evropské rady. Tedy jde primárně o úkol pro stálého předsedu Evropské rady p. Tuska. Až na základě jednotné vůle členských států může vzniknout za účasti Evropské komise a Evropského parlamentu akční plán nutných kroků pro reformu EU. Takovou záležitost bude nutné detailně připravit, zapojit do této diskuse i veřejnost a půjde tak o roky. Ale jsme přesvědčeni, že je to nutné. I v souvislosti s tím, co bude jeden z hlavních úkolů nového Evropského parlamentu, tedy schválení víceletého finančního rámce pro EU.
Může se samozřejmě stát, že se z celé řady důvodů nepodaří žádoucích změn dosáhnout. Jaký další postup budete v toto případě prosazovat? Máte nějaký „plán B“?
K prosazeni výše zmiňovaného je, jak jsem již zmínil, zaručeně potřeba širší podpory napříč EU. Společné zájmy a vyjednávací síla v rámci V4 se již v minulosti osvědčila, ale my se chceme zaměřit na podporu také od dalších zemí. Nakonec je vše předmětem rozumného kompromisu. Alternativní postup, jako je třeba Czexit, nepovažujeme v současné době za rozumné řešení.
Co dalšího byste rád členům a příznivcům naší Asociace sdělil?
Vážení členové asociace, běžte volit! Volby do Evropského parlamentu nejsou volby druhé kategorie. Byť voličská účast tomuto nasvědčuje. Evropský parlament nás ovlivňuje více, než si myslíme. A je v zájmu nás Čechů, Moravanů i Slezanů, abychom měli v Bruselu adekvátní zastoupení, které bude znát potřeby lidí. Bude s nimi v kontaktu a bude naslouchat všem skupinám obyvatel, nejen vybraným lobbistům.