Řada norem a opatření již přijatých na úrovni EU (např. zbrańová směrnice, povinná výbava aut, podíl obnovitelných zdrojů a mnoho dalších) budí u občanů oprávněný odpor, který se obrací proti celé EU. Pokládáte za žádoucí a možné tyto a další již existující směrnice upravit či zrušit?
Hlasoval jsem proti tzv. zbraňové směrnici, stejně jako v případě dalších Vámi zmíněných norem. Samozřejmě lze ze strany české vlády a české diplomacie nastartovat diskuzi o změně směrnic. Osobně bych se k rozumné změně přikláněl.
Jaké kroky budete prosazovat, aby podobně sporná opatření, nemající u občanů ČR odpovídající podporu, již nemohla vzniknout, a aby celkový počet regulací z úrovně EU byl výrazně omezen?
Vždy jsem se na půdě Evropského parlamentu velmi snažil ovlivňovat rozhodnutí pro podobné návrhy, které by omezovala a nesmyslně komplikovaly lidem život. Forma, jak zabránit vzniku sporných opatření, je předkládat pozměňovací návrhy a vyjednávat na všech možných fórech (v politických frakcích EP, Evropské komisi, Radě EU). Je to náročné, ale jsem připraven se v tomto směru nadále angažovat.
Vzhledem k vysokému počtu rozhodnutí přijímaných na úrovni EU, pokládáte za vhodné převést řadu rozhovacích pravomocí zpět na úroveň národních států, tedy blíže k občanům? Pokud ano, tak v jakém rozsahu a v jakých oblastech?
Tento dotaz není jednoduché zodpovědět v několika větách. Nejprve je důležité nalézt shodu na daných tématech na domácí půdě, až potom řešit na úrovni Evropské unie. Jsem přesvědčen, že v příštím volebním období bude velmi dobrá příležitost k takové revizi. Osobně si myslím, že všechny projednávané materiály by měly být nejdříve předběžně schváleny v Radě a až poté předloženy do EP. Vyhnuli bychom se tak značným překvapením a nekonečnému vyjednávání v průběhu tzv. trialogu.
Je samozřejmé, že jakákoliv změna/reforma musí proběhnout v „reálném čase“, nelze o ní jen hovořit. Jaká je tedy Vaše představa o časovém horizontu a metodách nutných k provedení nezbytných změn?
Myslím si, že diskuze začne hned po volbách do EP a konstituování nové Evropské komise. Rámec změn by měl proběhnout během prvních tří let. Pokud se v tomto čase nepodaří reformu uskutečnit, souhlasím s Vámi, že pak to budou jen alibistické výkřiky.
Může se samozřejmě stát, že se z celé řady důvodů nepodaří žádoucích změn dosáhnout. Jaký další postup budete v toto případě prosazovat? Máte nějaký „plán B“?
Popravdě nemám plán „B“. Vím jedno, že v rámci složitosti vazeb EU je nutno počítat s těžkými jednáními, neboť se na nich musí shodnout 27 (resp. 28 členských států s ohledem na vývoj brexitu) hledajících řešení.
Co dalšího byste rád členům a příznivcům naší Asociace sdělil?
Za svobodu lidí je vždy dobré bojovat, jen je někdy těžké sladit představy lidí a jejich pohledu na svobodu jednotlivce.