V únoru 2020 již podruhé nedoporučil výbor REACH znění zákazu olova v mokřadech ze strany Evropské komise. V dubnu 2020 má výbor REACH spolu s úředníky Evropské komise zasedat znovu. Evropská komise představí další, v pořadí již třetí variantu znění nařízení o zákazu olova na mokřadech. Někteří úředníci se na únorovém zasedání již nechali slyšet, že zákaz olova v mokřadech prosadí i přes nedoporučující stanovisko výboru REACH. Poznámka – zákaz olova v mokřadech běží v procesu tzv komitologie. Výbor REACH zde plní pouze poradní orgán a Evropská komise se jejím doporučením nemusí řídit. Česká média podala informace o únorovém postoji REACH jako „zamítnutí“, přesnější však vzhledem k danému procesu je termín „nedoporučení“. Více o procesu komitologie na zbrojnice.com.
Nyní jsou ve hře dvě varianty. Buďto REACH v dubnu návrh zákazu olova v mokřadech doporučí, přičemž lze čekat opět pouze kosmetickou úpravu navrhovaného zákazu oproti předchozím variantám. Nebo výbor REACH návrh zákazu napotřetí nedoporučí a Evropská komise vydá další verzi, a to kvůli dovoleným a prázdninám na podzim.
Dejme tomu, že se Evropská komise po zamítnutí v dubnu vrátí ke své první verzi zákazu a paskvilní definice mokřadu bude zachována. Proč vymýšlet něco nového, že? Za mokřad tím pádem půjde prohlásit kdejaká louže a okolo ní bude platit ochranné pásmo 400 metrů.
Jak by to celé mohlo zhruba fungovat? Na likvidaci sportovní střelby v České republice stačí, aby Evropská komise zaměstnala dva lidi. Ti si sednou ke Google mapám, vyhledají si na nich střelnice a okolo nich si pomyslným kružítkem nakreslí okruh o poloměru 400 metrů. Kdekoliv se bude v tomto okruhu nacházet jakákoliv modrá linka nebo plocha znázorňující vodu, bude v této oblasti zakázáno nejen olověným střelivem střílet, ale i v ní olověné střelivo držet. Střelnice se tak stane pro běžné využití nepoužitelná. Monolitické střely by přitom, kromě značného zvýšení nákladů, znamenaly i zvýšené riziko odražených střel či jejich fragmentů, jak ukázal praktický test jehož výsledky publikoval LEX ve svém článku ze dne 18.12.2019.
Do stejné situace se pak dostanou myslivci, kteří by nemohli přes takové oblasti olověné střelivo ani přenášet, natož v nich lovit. Na myslivce pak dopadne i naprosto odlišné chování střely v cíli a větší utrpení zvěře.
Že zavřená střelnice svému majiteli k ničemu není? Že se bude jednat o dramatické změny pro výkon práva myslivosti? Že se zvýší rizika při lovu? Že zvěř bude více trpět? Že se zkomplikuje a prodraží rybaření? Že prezentované dopady olova na životní prostředí stojí na poněkud hliněných nohách? To vše je úplně jedno. Stačí si přečíst například zamítavé odůvodnění rozsudku Evropského soudního dvora vůči naší žalobě na Evropskou komisi ohledně zbraňové směrnice. Je naivní předpokládat, že Evropská komise bude dodržovat svá vlastní pravidla, když je naprosto běžně sama porušuje.
Takovýto nebo podobný scénář můžeme v následujících měsících klidně očekávat.
A ještě je potřeba nezapomínat na skutečnost, že kromě zákazu olova na mokřadech (který v ČR již od roku 2011 platí, ovšem za podmínek zcela logického vymezení mokřadu), je v procesu na návrh EK i kompletní zákaz olova všude a všem. Tento návrh je v současné době ve fázi připomínek, uzavřených 16.12. 2019. Připomínky LEXU, na kterých jsme se podíleli, lze nalézt například v článcích ze dne 20.12.2019 a 23.12.2019.
A naši politici? Ti budou muset ustát obrovský tlak ze strany Evropské komise. Budou pod hrozbou penalizací, sankcí a přiškrcení dotací tlačeni k tomu aby oba zmíněné zákazy olova na našem území vymáhali a následně v Bruselu vykazovali. V tomto je potřeba jim ukázat, že za nimi stojíme a že za nimi v tomhle budeme stát i v budoucnu.
Josef Poživil
You must be logged in to post a comment.