Úvodem

Systém parlamentní (zastupitelské) demokracie je slovy Winstona Churchila  „…nejhorším způsobem vlády na světě – vyjma těch ostatních způsobů..“ .

Jsme svědky naprosto nevysvětlitelného úkazu – v jedné z nejbezpečnějších zemí, s velmi malým rozdílem v příjmové nerovnosti, se špičkovou zdravotní péčí na světové úrovni, s velice dobře fungujícím sociálním systémem a v odstupu jediné generace od okamžiku, kdy se země stala opravdu demokratickou, se k demokracii občané ve velké míře obracejí zády. Opět rezignují (je to pohodlnější, nevyžaduje to tolik myslet), opět jsou „hrdí na svou ignoraci dění ve veřejném prostoru“, opět chtějí slyšet směs populistických blábolů a opět se lepí na ty, kdo lžou obratněji a s větší arogancí než ti před nimi.

Věty „O politiku se nezajímám…“, „Stejně se nic nezmění…“ nebo „Jsou všichni stejní…“ se pro mnohé kolem nás staly jediným projevem „občanského postoje“.. až na to, že to není postoj občanů, ale ovcí.

Na této stránce vás chceme informovat o možnostech a souvislostech. Jak s nimi kdo naloží je jeho věcí. Dodáváme jen, že rezignace není postoj, znechucení (jakkoli oprávněné či odůvodněné) není argument… a kdo na svá občanská práva rezignuje, pouze tím ukazuje, že si je nezaslouží.